Baalbecká Heliopolis se mezi sedm divů světa nedostala, avšak krápníková jeskyně Jeita má stále šanci stát se jedním ze sedmi přírodních divů světa. Postoupila totiž mezi 28 finalistů v hlasovací kampani, kam byla nominována za Libanon spolu s Cedrovým národním parkem (vítězných 7 divů bude vyhlášeno v pátek 11/11/11). Tato unikátní přírodní památka je spolu s cedrem národním symbolem Libanonu. Libanonci jsou na ni patřičně hrdí a je vhodným tématem na navázání rozhovoru nejen v taxíku. Dokud člověk Jeitu nespatří na vlastní oči, nemůže mít představu o její ohromující kráse a skutečných rozměrech. 
Jeita má i značný sociální význam. Správa jeskyně zaměstnává více než 100 zaměstnanců na plný úvazek (z toho 30% žen) a je tak jedním z důležitých zaměstnavatelů v oblasti. Nelze se tedy divit, že návštěvník čelí během návštěvy kampani za zvolení jeskyně světovým přírodním divem. Nemuseli mne dvakrát přesvědčovat, abych k tomu svým hlasem přispěl.
Jeskynní komplex se skládá ze dvou částí: horní a dolní jeskyně. V útrobách horní jeskyně jsem měl dojem, že se nacházím v barcelonské katedrále Sagrada Familia. Gaudí byl údajně při jejím návrhu inspirován bizarními tvary mořských živočichů. Chtěl se vymanit z ortogonálního pytagorejského paradigmatu a k tomu, aby se mu to zdařilo, přišel z důmyslnou technikou, která spočívala v návrhu prototypu stavby vzhůru nohama, kde všechny důležité věže a výčnělky byly reprezentovány pytlíčky s pískem zavěšenými na provázcích. Po zavěšení pytlíčkového modelu katedrály vzhůru nohama se pytlíčky-věžičky ustálily v polohách, které díky vertikální symetrii gravitačního působení představovaly stabilní uspořádaní i v normální poloze. Tento systém mu pomohl navrhnout bizarní, nicméně stabilní stavbu. Čas vyměřený Gaudímu byl příliš krátký, než aby mohl použít metodu, kterou zvolila příroda v případě krápníkových jeskyní, jako je Jeita. Fantastické tvary vznikají srážením nebo krystalizací vápence v roztoku hydrogenuhličitanu vápenatého. Pro názornou ilustraci doby potřebné pro vznik menšího krápníku vystavili správci jeskyně řez zhruba metrovým exemplářem, na kterém je zobrazena časová osa se zářezy odpovídajícími významným historickým událostem. Narození Krista odpovídá asi dvěma centimetrům od špičky krápníku. V jeskyni se nachází největší stalaktit na světě o výšce 8,2 metru. Jak dlouho asi vznikal není těžké odhadnout.
V dolní části jeskyně se nachází jezero a řeka přerušovaná sérií vodopádů. Řeka (Nahr al-Kalb, Psí řeka) je důležitým zdrojem pitné vody pro Bejrút.
Výše uvedené fotografie pochází z digitálního pohledu (Postcardigital, www.paravision.org), který jsem zakoupil u vchodu do jeskyně. V jeskyni se totiž nesmí fotit.
No comments:
Post a Comment