Middlegate - The Gate to the Middle of Nowhere

"Nejosamělejší místo na nejosamělejší silnici", takto označuje bedekr Osamělá planeta samotu Middlegate ležící v Nevadě přibližně padesát mil od nejbližšího sídla na historické Lincolnově silnici číslo 50, první zpevněné spojnici mezi Východem a Západem USA. Postavena údajně na základech stanice Pony Expressu, poštovní služby z poloviny 19. století, zkrátila doručování zásilek z pobřeží Atlantiku na pacifické pobřeží na 10 dnů. Během asi dvouletého fungování se ztratila pouze jediná zásilka, navzdory řadě útoků ze strany Indiánů a četným ztrátám na životech z řad doručovatelů a správců stanic. Vybavuje se mi scéna z jedné reportáže z jedné nejmenované slovenské pošty z devadesátých let, ve které tisícovky nedoručených zásilek skončily ve stoupě.

(ruiny stanice Pony Expressu)

Možnosti sportovního vyžití jsou v této oblasti poněkud omezené, tak si mládež užívá adrenalinu aspoň na této asi 50m vysoké "haldě písku".

Ubytování věru rustikální, avšak s teplou vodou a splachovacím záchodem.

A pokud náhodou přestane téct teplá voda v motelu, lze si zajet 20 mil do pouště a dát si lázeň v těchto kádích plněných vodou z termálnich pramenů. Akorát je třeba dávat pozor, aby si člověk nešťastnou náhodou nedal lázeň přímo v jezírku pramenu, které má okolo 60 stupňů.

Kromě nenápadných jezírek s horkou vodou číhají na návštěvníka opuštěné důlní jámy z dob Zlaté horečky i pozdějších. Ne vždy jsou tato místa označena tak viditelně, jak je tomu na obrázku.

V oblasti se nachází řada zcela či víceméně opuštěných vesniček označovaných jako města duchů. Saloon na obrázku byl bohužel zavřený. Jestli nadobro či na dobu určitou, se nám nepodařilo zjistit. Jinak to slovo 'vittles' z cedule je obstarožní termín pro 'potraviny' či 'konzum'. Čili přeloženo, 'vedle kvalitního chlastu zde můžete pořídit také kvalitní potraviny'.

Místo je také bohaté na fosilie. Jedna taková se nachází v osadě Berlin a představuje největšího rybo-ještěra kdy nalezeného.

Kromě fosilií živočišného původu lze zde narazit i na fosilie průmyslové. Na obrázku je krásný exemplář automobilu Dodge z roku 1913 vybavený dřevěným volantem a rámem.

Virgina City, motorkářů ráj

Když nás v motelu u snídaně starší dámy nabádaly, abychom si dali na naší cestě do Nevady velikého bacha, neboť patrně narazíme na rojení motorkářských gangů, zaplesalo mi srdce radostným očekáváním. Začal jsem zjišťovat podrobnosti a doufal, že to nepropásneme. Mám slabost pro mašiny značek Harley-Davidson, Triumph, Victoria, Indian, BMW a dalších, a tady se nabízela možnost vidět tyto mastodonty osedlané a v hojném počtu. Vyšlo najevo, že se jedná o tradiční sraz Street Vibrations, několikadenní akci zakončené spanilou jízdou z Reno do Carson City, během které mají motorkáři zarezervovanou dálnici pouze pro sebe.

Nedaleko od Carson City leží Virginia City, pitoreskní městečko a tak trochu zlatokopecký skanzen s odkazem na Marka Twaina. Zde si daly gangy dostaveníčko a předvedly cosi na způsob prvomájové jízdy alegorických vozů. Místo nazdobených kombajnů a traktorů na hlavní třídě bublaly harleje. Jejich obvykle smíšená posádka dávala najevo svůj světonázor vztyčováním prostředníčku a odhalováním ňader, zatímco budovatelské písně nahrazoval blues rock. K tomu všudypřítomný odér marihuany a pivo popíjené na ulici. Asi momentálně nejsvobodnější místo v Americe. Velmi symbolické v době, kdy se kvůli sporům v Kongresu o rozpočet uzavřela návštěvníkům Socha Svobody.

Celá akce se vyznačovala pečlivou organizovaností. Jedna ze zasvěcených účastnic se svěřila, že letos se musí organizační výbor trošku krotit, neboť minulý rok došlo ke střelbě a několika pobodáním a hrozilo, že akce nebude povolena.

Nabízelo se tu velice chutné kořeněné sušené hovězí maso, grilované hovězí kýty podávané v pšeničné placce s osmaženou cibulí a pálivými papričkami a k tomu všemu vynikající hořké kalifornské pivo.

San Francisco, pepř a sůl

22.10. 2013 - San Francisco, pepř a sůl

Ne, to není atomový výbuch nad Manhattanem či další teroristický útok. Prostě úsvit nad mrakodrapy v San Francisku zachycený z okna hotelu, kde jsem byl ubytovaný během konference Java One. Úplně jako z obálky románu Atlas Shrugged, bible kapitalismu Ayn Randové, kazatelky objektivismu, myšlenkového směru, který vyzdvihuje individualismus a zavrhuje jakékoliv formy kolektivismu.

Oslepující paprsky prostupující mrakodrapy symbolizují jasnou mysl, nespoutanou tvořivost, svobodu, individualismus, člověka vítěze a pokořitele, počátek vlády světla. Povstává Prometheus, Zarathustra, Světlonoš, jinak Lucifer.

Před dvěma lety v tomto čase lety zemřel v tomto městě Steve Jobs. V okamžiku oznámení jeho úmrtí jsem se nacházel nedaleko místního obchůdku Apple a byl jsem svědkem proměny tohoto místa ve svatyni oslnivé kariéry jednoho ze světlonošů. Vybavuji si přesně ono zářivé, větrné ráno, kdy se hrozny zákazníků-fanoušků shromažďovaly před obchodem.

Jasná sluneční záře v ulicích San Franciska ale také vrhá ostré stíny. Plahočí se tu neobvykle mnoho bezdomovců, kteří se mísí s davem bílých límečků z okolních mrakodrapů. Barva kůže a límečků silně koreluje. Pepř a sůl, dvě základní ingredience antagonistické v podstatě ve všech ohledech.

Permanentní napětí je už v samotných základech San Franciska. Gigantický zlom San Andreas se táhne podél pacifického pobřeží Kalifornie, přičemž město se nachází na jednom z tektonicky nejaktivnějších míst tohoto zlomu i celé planety. Zemětřesení nelze předpovídat, nicméně více jak sto let od devastujícího zemětřesení vyvolává obavy a opatření. Staví se například nové oblouky mostu Bay Bridge, který překlenuje záliv (na obrázku Golden Bridge, Bay Bridge v pozadí).

Lávové podloží má velice blahodárný vliv na kvalitu vína, jak se mi podařilo ověřit v údolích Sonoma a Napa nacházejících se nedaleko na sever od San Franciska.